Zen neznamená extázi nebo nárůst emocí, ani jakékoli dílčí schopnosti těla či mysli. Znamená naopak úplný návrat k čistým podmínkám lidské existence. Tyto podmínky nejsou vyhrazeny pro velké mistry a světce, není na nich nic záhadnho a každý ma schopnosti k jejich dosažení. Zen znamená stát se sám sobě důvěrným přítelem, pocítit vnitřní jednotu a harmoni se zvšeobjímajícím životem. ...Taisen Deshimaru

Mnoho samurajů v hloubi duše vyznávalo japonské národní náboženství shintoismus, který je velmi sofistikovanou formou animismu, kde je celá příroda prostoupena duchem (shin). Samurajové však byli také hluboce přitahování buddhismem, což se projevuje v zenových cvičeních. Důraz zenu na jednoduchost a sebekontrolu, uplatnění plného vědomí v každém okamžiku a klid tváří v tvář smrti velmi dobře odpovídaly životnímu stylu samuraje, který se mohjl kdykoli střetnost s protivníkem v souboji a rozdíl mezi životem a smrtí spočíval v jediném hbitém tnutí meče.

Zen také poskytoval možnost specifických denních cvičení, jejichž prostřednictvím mohl samuraj účinně utišit neklidnou mysl a vnímat vrcholnou harmonii pod zdánlivou maskou nesouladu. Hlubokým soustředěním mohl dosáhnout jednoty mezi intuicí a akcí, která je tak potřebná pro bojová úmění. Proto, se zen stal známým jako "náboženství samurajů".